Okolí rekreačního zařízení Vyhlídka

Zámek Rájec nad Svitavou

Zámek v Rájci vyrostl na místě původní tvrze v 16. století, kdy byl také upraven v renesančním stylu. Z původních majitelů pánů Drnovských z Drnovic přechází zámek do vlastnictví rodu Roggendorfů. Za vlády nových majitelů, rodu Salmů, je vystavěno nové klasicistní sídlo ve francouzském stylu inspirované dobou Ludvíka XVI. V této podobě se zámek dochoval dodnes. Za připomínku stojí jedna z největších zámeckých knihoven na Moravě. Zámecké zahradnictví se specializuje na pěstování kamélií a jeho sbírky čítají na 150 odrůd.

Rozhledna Podvrší u Veselice 

Rozhledna na kopci Podvrší byla pojmenována pravděpodobně podle lesní trati nacházející se jihozápadním směrem. Původní rozhledna vznikla někdy ve 20. letech minulého století a sloužila k zeměměřičským pracím. Odstraněna byla v roce 1947. Současná moderní telekomunikační věž byla uvedena do provozu v srpnu roku 2001. Z ochozu je návštěvník odměněn výhledem na celé území CHKO Moravský kras od Helišovy skály až po Hády a také do vzdálenějších končin.

Dřevěný kostelík v Blansku

Kostelík pochází z obce Nižné Seliště na Podkarpatské Rusi. Jeho vystavění se datuje do let 1601-1641. Po vybudování zděného kostela ve 20. století, původní dřevěný kostel chátral. Po vzniku Československa byl vybrán památkovým ústavem k převezení jako kulturní památka. Kostelík zakoupila a do Blanska převezla Církev československá (nyní s přívlastkem husitská) v roce 1936. V jejím výhradním vlastnictví je dodnes. Původní výzdoba byla zachována a v současné době prošla restaurováním.

Zámek Blansko

Renesanční budova blanenského zámku stojí v místech původního lenního dvora, zbudovaného na blanenském panství. To bylo součástí léna olomouckých biskupů a bylo po staletí propůjčováno vazalům převážně z řad české a moravské šlechty. V současné době je zámek sídlem městského muzea s řadou zajímavých expozic. Mimo jiné zde vidíme stručný přehled vývoje osídlení zdejší oblasti.

Propast Macocha

Propast Macocha je více než 138 metrů hluboká a je největší propastí svého druhu ve Střední Evropě. Vznikla zřícením stropu velké jeskyně, proto také její dno částečně pokrývá suť. Dnem propasti protéká říčka Punkva, která napájí dvě jezírka. Horní jezírko je hluboké přibližně 13 metrů a je vidět shora. Dolní jezírko je ukryto mezi skalami, takže není shora vidět, a jeho hloubka přesahuje 49 metrů. Propast je součástí systému Punkevních jeskyní, za jejichž probádání se nejvíce zasadil krasový badatel Karel Absolon.

Jeskyně Moravského krasu

Moravský kras je oblíbenou turistickou lokalitou pro množství krásných a přístupných jeskyní. Nejvyhledávanější a celoročně otevřené je Punkevní jeskyně. Svou oblibu si získala díky tomu, že návštěvníkům umožňuje dostat se na dno propasti Macocha a zároveň podniknout plavbu na lodičkách po podzemní říčce Punkvě. Další jeskyně s velmi bohatou a mnohotvárnou krápníkovou výzdobou je jeskyně Balcarka. Za návštěvu také stojí Kateřinská jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně a jeskyně Výpustek.

Zámek Lysice

Barokní stavba na místě renesanční vodní tvrze vyniká skvostnými a bohatě zařízenými interiéry. Ty představují návštěvníkům životní styl přední moravské
hraběcí rodiny Dubských z Třebomyslic. Bohaté sbírky pořízené hlavně v 19. století obsahují především nábytek, sklo, porcelán, obrazy, dále pak vzácnou sbírku zbraní, dvě knihovny, předměty dovezené z Orientu a pozoruhodnou sbírku historických střeleckých terčů. Od června do září je také možnost navštívit ojedinělou zámeckou zahradu s promenádní kolonádou.

Větrný mlýn Rudice

Větrný mlýn stojí na výšině Tumperk v jihovýchodní části obce Rudice. Mlýn je holandského typu a původně měl otáčivou
střechu na dřevěné válečkové dráze pokrytou šindelem. Vstupní předsíň je věnovaná historii větrných mlýnů, první poschodí nabízí sbírku rudických geod ze sběratelské kolekce rodáka Alfonse Matušky. Druhé poschodí je věnováno speleologii, jejíž kořeny jsou se zdejším krajem úzce spjaty. V bezprostřední blízkosti mlýna je geopark obsahující ukázky hornin z Moravského krasu a okolí.

Poutní kostel Jména P. Marie (Křtiny)

Křtiny patří k našim nejstarším poutním místům, kde podle legendy křtili svatí Cyril a Metoděj. Další tradice mluví o zjevení
Panny Marie Křtinské v roce 1210 v blízké Bukovince. První písemnou zmínkou o kostele je papežská listina z roku 1237.
Největší rozkvět prožívaly Křtiny v 17. a 18. století, kdy byla také postavena nynější barokní svatyně dle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Ten na vrcholu svých tvůrčích sil navrhl rozsáhlý areál, který se stal skutečnou barokní perlou Moravy. Křtiny se v té době staly střediskem duchovní obnovy celé Moravy.